Novela Exekučního řádu vyžaduje hlubší analýzu a diskusi s věřiteli – zavedení teritoriality exekutorů povede ke snížení vymahatelnosti práva

Praha, 2. března 2020

V rámci připravované novely Exekučního řádu budou letos poslanci rozhodovat o nových variantách přidělování jednotlivých dlužníků exekutorům. Zvažovaná varianta založená na principu teritoriality s sebou však nese řadu rizik, včetně ohrožení vymahatelnosti práva. Zavedení principu teritoriality před dvěma lety na Slovensku vedlo k současné praxi, kdy někteří věřitelé přestali pohledávky vymáhat úplně, nebo je svěřují soukromým agenturám.

Zavedení zásady krajské teritoriality exekutorů podle trvalého bydliště dlužníka již prošlo v Poslanecké sněmovně prvním čtením. Konkrétní exekuce by tedy byla vždy přidělena exekutorovi z daného soudního kraje, který už vede proti stejnému člověku nebo společnosti jinou starší exekuci. Ostatní případy by se přidělovaly postupně všem exekutorům v oblasti.

Předkladatelé návrhu argumentují mimo jiné tím, že díky novému systému budou exekutoři geograficky blíže dlužníkům, což povede k ušetření nákladů. „Nesmíme ale zapomínat, že trvalý pobyt je pouze evidenční údaj a je běžné, že lidé fakticky žijí jinde. Teritorialita tedy v žádném případě neznamená automatické přiblížení exekutora dlužníkovi,“ upozornil Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS.

Nepoměr v kapacitách úřadů

Dělení exekucí na základě krajů by vedlo k zásadnímu ohrožení kvality práce exekutorských úřadů. Menší úřady nejsou po personální ani technické stránce připraveny vést vyšší počet exekucí. Vyšší počet řešených případů tak může vést k podstatnému snížení kvality jejich práce. Velké úřady se naopak budou potýkat s prudkým poklesem nových případů, což může ohrozit jejich ekonomickou udržitelnost nezbytnou pro vedení rozsáhlých portfolií starých exekucí.

„Bavíme se o riziku rozkolísání celého fungujícího systému exekučního vymáhání. V navrhované variantě krajské teritoriality se navíc případy budou přidělovat bez ohledu na přání věřitele, a to i k soudním exekutorům pracujícím nedostatečně efektivně,“ řekl Jan Stopka.

Problém rozdílné efektivity jednotlivých exekutorů jednoznačně potvrdila i studie zpracovaná na základě zadání Ministerstva spravedlnosti. S případným zavedením teritoriality spojovali její autoři předpoklad snížení vymahatelnosti v řádech desítek procent.

Riziko alternativního vymáhání

Vymahatelnost práva je jedním ze základních principů právního státu, krok směřující k jejímu omezení je podle členských společností sdružení SOLUS krok špatným směrem. Pokud klesne úspěšnost vymáhání exekucí, spotřebitele to může motivovat k dalšímu nezodpovědnému zadlužování. Dalším nechtěným efektem je přesun vymáhání dluhů do neregulovaného prostředí.

„Tuto situaci není složité domyslet, protože můžeme čerpat ze zkušeností z devadesátých let, ale i z posledních několika let na Slovensku. Je pravděpodobné, že frustrovaní věřitelé budou hledat alternativní způsoby vymáhání pohledávek,“ upozorňuje na rizika Jan Stopka.

Náklady na marné exekuce zaplatí věřitel

Podle odborníků by nový systém mohl vést i k ohrožení samotné motivace exekutorů. Úspěšnost vymáhání pohledávek se před zavedením exekutorů do roku 2001 pohybovala okolo 3 %, a to i kvůli neefektivnímu modelu soudních vykonavatelů, kteří byli zaměstnanci soudů bez zvláštní motivace. Po zavedení systému exekutorů, kteří se pohybují v konkurenčním prostředí, se udávaná vymahatelnost pohybuje v rozmezí 40 až 60 %. Motivace exekutorů pohledávky efektivně vymáhat ale může klesnout, pokud budou mít garanci přísunu exekucí danou teritorialitou a postupným přidělováním. Následně by se totiž mohli soustředit pouze na snadno vymahatelné případy a u zbytku spoléhat na úhradu nákladů marné exekuce věřitelem.

Jedním z důvodů pro zavedení teritoriality je údajné snížení nákladů na exekuce. I tento argument ale odborníci zpochybňují. „Náklady spojené s cestou soudního exekutora za povinným jsou už dnes zastropovány. Náklady více exekucí jednoho oprávněného proti stejnému povinnému u téhož exekutora jsou efektivně snižovány povinností taková řízení spojit,“ vysvětluje Jan Stopka. „Je také třeba upozornit, že nelze posuzovat marnost exekucí jednotlivě, ale je třeba posuzovat dlužníka jako celek. Je běžné, že je splácena jen první z exekucí, ale ostatní nikoli. Nejsou ale marné, protože po úhradě předchozích se na ně dostane.“

Zdražování služeb pro spotřebitele

Princip teritoriality přinese nárůst finanční i administrativní zátěže na straně velkých institucí a organizací, jako jsou banky, nebankovní poskytovatelé finančních služeb, dodavatelé energií a telefonní operátoři. S velkou pravděpodobností budou muset tito věřitelé komunikovat se všemi exekutory v zemi. Zvýšené náklady pak podle zkušeností logicky promítnou do cen za své služby a zboží, v konečném důsledku tak na neodpovědné chování jednotek procent klientů doplatí drtivá většina poctivých spotřebitelů, kteří své závazky řádně plní.

„Je také důležité zmínit, že veškeré transakční náklady začnou společnosti, jako potenciální věřitelé, promítat do svých kalkulačních vzorců a rizikových přirážek. To povede k růstu cen pro spotřebitele, a to zejména těch nejchudších, protože budou patřit k nejrizikovějším zákazníkům,“ doplnil Jan Stopka.

Podle sdružení SOLUS je velmi vhodné podrobit navržené změny Exekučního řádu důkladné analýze a podrobné diskusi s věřiteli, kterých se změny dotýkají. Například k zavedení principu teritoriality existují alternativy, které by k dílčím problémům nabídly efektivnější řešení.

„Mnohem vyšší přínos vidíme v potenciálním zavedení jednotného informačního systému, který by garantoval maximální dostupnost exekučního spisu, a to pro všechny povinné bez ohledu na místo jejich faktického pobytu,“ doplnil Jan Stopka. Tuto alternativu uvádí i Analýza exekučního řízení s akcentem na problematiku teritoriality zpracovaná legislativním odborem Ministerstva spravedlnosti

SOLUS je zájmovým sdružením právnických osob, jehož cílem je v rámci tzv. odpovědného úvěrování přispívat k prevenci předlužování klientů, k prevenci růstu počtu dlužníků v prodlení, ke zvyšování vymahatelnosti stávajících dluhů po splatnosti a ke snižování potenciální finanční ztráty věřitelů. Členové sdružení SOLUS se od roku 1999, kdy byl SOLUS zaregistrován a zahájil činnost, snaží minimalizovat finanční ztráty z poskytovaných služeb z důvodu, aby je v ceně poskytované služby nemuseli hradit dobří klienti.

Sdružení SOLUS k dnešnímu dni sdružuje řadu společností z různých ekonomických sektorů. Jsou mezi nimi nebankovní finanční instituce, banky, telekomunikační operátoři, distributoři energií a další společnosti. Všechny tyto společnosti mohou díky členství ve sdružení SOLUS a prostřednictvím registrů SOLUS efektivněji řídit riziko u služeb, které poskytují.

Záznamy evidované v Registru fyzických osob sdružení SOLUS mohou spotřebitelé ověřit prostřednictvím písemného výpisu nebo službou SMS Výpis, která využívá buďto strukturovanou SMS nebo vlastní aplikaci pro chytré telefony se systémem Android a iOS (viz. QR kód pro stažení aplikace).

Více informací o sdružení SOLUS naleznete na www.solus.cz a www.smsvypis.cz. (Android) (iOS)